Ďura světa v každém směru
Kdo uteče, vyhraje! Přesně tohle jsem si říkala už od dětství. Podařilo se mi utéct už v 15 letech na střední školu do Opavy (ne že by se mi tam nějak extra líbilo, ale byla jsem pryč), prázdniny jsem trávila v Řecku, na vysokou jsem šla do Brna a pracovat jsem začala v Praze. Dalo by se říct, že už jsem celých 10 let mimo dění. To ale neznamená, že "domů" nejezdím. Naopak jezdím a ráda. Vím totiž, že jedu, přijedu a pak zase odjedu.
Nevím proč má zrovna Bruntál takovou pověst jakou má, ale přiznám se, patřím taky mezi ty rýpaly. V Praze říkám, že jsem z Jeseníků (přece jen to zní o trochu líp) a moc to nerozebírám. Ne, vážně se nestydím za to, odkud pocházím, Jeseníky chválím do nebes, jednou bych se ráda vrátila, ale zatím mě ta představa děsí. Tak trochu by se ze mě stal antisociál a černá ovce.
V Bruntále se totiž dá žít jen v létě, nebo v době, kdy je teplo a hezky. Ono jediné fajn místo, kam se dá jít, je příroda. Když si chcete zapařit, tak se předtím pořádně opijte, ať je Vám už všechno jedno. Ono to paření je už asi 10 let stejné. Pořád stejní lidi a hlavně pořád stejné písničky. Vážně se mi nechce tančit na Kabáty, na Landu a nebo na Michala Davida... No jo, ale když to lidi chtějí... Takže páteční večery někde venku? Ne díky! Abych nehanila, když chcete jít na pivko, výběr už je pestřejší. Bruntál je sice malé město, ale těch hospod, to je krása. Taky je pravda, že v Bruntále je víc opilých než střízlivých (žít tam, tak taky piju od rána do večera :-D). A pomalu, ale jistě kvete i gastronomie, sice dobré podniky bych spočítala na jedné ruce, ale jsou pryč ty časy, kdy se nedalo najíst nikde a člověk si radši něco uvařil doma. To samé kavárny, najde se i pár míst, kde by se dá hezky a příjemně posedět a to kafe, jedna báseň. Příjemné jsou ceny, služby jsou tam fakt levné a někdy mi je trapné platit tak málo. Kdyby bylo na mě, tak to výborné latté. co stojí 40,- (a to ještě zaokrouhluju nahoru), dám minimálně za 50,-. Jenže zpět do reality, člověk je v Bruntále rád, že má práci a že bere pár tisíc a kdyby šly ceny nahoru, tak to tam mohou rovnou zavřít.
Vrátím se k té přírodě. Vyhovuje mi vyjít ven, jít pár minut a být na poli nebo v lese. Čím déle jsem v Praze, tím víc mi právě toto chybí. Kolikrát se stane, že jsem doma, do města nedolezu, ale chodím si se psem po poli. Nebo vezmu auto a za pár minut jsem u přehrady Slezská Harta. Na Praděd to je, co by kamenem dohodil (což mi připomíná, že jsem tam dlouho nebyla), do Karlovy Studánky to jezdí každou chvilku a ať se vydáte jakýmkoliv směrem, něco hezkého se naskytne.
Jak už jsem se zmínila kdysi v jiném článku, co mě vždycky dokáže naštvat jsou ceny potravin. Vážně! A výběr nic moc. Ale co, do Polska je to taky kousek a v neděli, když jsou Poláci v kostele, máte obchod sami pro sebe :-). O polských potravinách si nemyslím nic zlého, určitě ty naše "zázraky" nepřekonají.
Jak jsem psala na úvodu o zubatých žábách. Pokud znáte seriál Comeback, v jednom díle jel Tomáš koncertovat do Bruntálu, padlo spousta hlášek. Bruntál jako město se okamžitě začalo bránit, trochu se i urazilo. Nicméně zubaté žáby i drsní lidé zmínění v seriálu se natolik chytli, že město z toho těží dodnes. Nálepka zubaté žáby zdobí každé druhé auto, turisté si kupují trička a já si tak říkám, nebýt Comebacku... :-D
Když to sesumíruju, život v Bruntále je těžký, ale okolní příroda je k nezaplacení. A vydrží tam jen drsní lidé :-).
Viktorie Vacková
Florida - země slunce
Je září 2019, od rána jsem měla "den blbec" a v tom mi volá máma: "Viki, Standa s Kerry nás pozvali k sobě na Floridu!" A tímto se začíná psát naše dobrodružná cesta do USA.
Viktorie Vacková
Azory – ráj uprostřed Atlantiku
Uprostřed Atlantiku se nachází pár ostrovů a říká se jim Azory. Došla jsem k nim před pár lety náhodou při sledování pořadu Letecké katastrofy, kdy tam nouzově přistálo letadlo a bylo jasno, tam musím jet!
Viktorie Vacková
Zakynthos a Kefalonie
Tak a je to zase tady... Slečna Viktorie nedokáže chvilku posedět doma a tak sobě a babičce koupila dovolenou.
Viktorie Vacková
Božská Sicílie
Tak a je to zase tady... Moje malá vnitřní krize, ve stylu: ach jo, chci někam jet! Pro tentokrát padla volba na Sicílii.
Viktorie Vacková
Roadtrip po Kanadě a USA
Vždycky, jak mám nějakou svou vnitřní krizi, vypadne ze mě i pár slušných nápadů. A tak se to stalo, že jsme v půlce srpna odlítli do Ameriky.
Viktorie Vacková
Cesta do Ameriky
Je to tady! Už nezbývá ani týden do odletu a já ještě nemám ani sbaleno, ale natěšená jsem řádně. Tuhle šílenost jsem si totiž plánovala usilovně 3 měsíce, neusilovně 13 let.
Viktorie Vacková
Novoroční předsevzetí aneb ve zdravém těle, zdravý duch
Skoro každý to tak nějak má. Řekne si: zhubnu, přestanu kouřit, pít a budu víc šetřit. Já donedávna nebyla jiná. Podtrženo sečteno, max. Týden a byla jsem tam, kde jsem byla.
Viktorie Vacková
Na otočku na Rhodos
Rhodos. Určitě už jste o něm někdy slyšeli. Řecký ostrov, největší v Dódekánském souostroví, já si ho přejmenovala na veselý ráj.
Viktorie Vacková
Když máš 2 dny volna, auto a jsi v Řecku na Kosu
Omlouvám se, jsem lajdák a dlouho jsem nenapsala své postřehy z Řecka... Jsou to už 2 měsíce, co jsem se vrátila zpátky domů... Nejdřív to byly přivítačky, pak to byla dovolená, pak hledání práce, bydlení a prostě furt něco.
Viktorie Vacková
Jdi za svým snem - průvodcování v Řecku, 3. část
Nisyros. Ještě jste o něm neslyšeli? Já taky moc ne, vlastně do té doby, než jsem začala provázet turisty na výletech po Kosu a okolních ostrovech. Nisyros si mě okamžitě získal.
Viktorie Vacková
Jdi za svým snem - průvodcování v Řecku, 2. část
Je tomu už pár měsíců, co jsem se rozhodla opustit všechno a všechny a vydat se vstříc novému životu, životu v Řecku, prozatím na pár měsíců, ale nikdy neříkej nikdy. Dostala jsem práci průvodkyně v Řecku.
Viktorie Vacková
Na otočku do Amsterdamu
Na konci roku jsem si dala předsevzetí, že dokud to půjde, chci cestovat všude možně po světě. Svůj slib letos dodržím a první destinací se stal Amsterdam. Od rodiny, od přátel, od známých, z internetu - samá chvála a nadšení. Co může člověka uchvátit na tomto místě? Je toho možná víc než si myslíte a některé věci pouhým okem nespatříte.
Viktorie Vacková
Jdi za svým snem - průvodcování v Řecku
Je to necelý rok, kdy jsem se rozhodla opustit sedavou práci, která už mě tak trochu přestala těšit a naplňovat. Začalo to loňskou dovolenou v Řecku, kdy jsem pochopila, že tohle není život, co jsem si vysnila. Následovalo přemýšlení, které mě dohnalo do průvodcovských zkoušek, operace očí a hledání nové práce. Soustředila jsem se na velké cestovky a ono v lednu nakonec vyšel pohovor v jedné z mých favorizovaných a dostala jsem práci - průvodkyně na řeckém ostrově Kos.
Viktorie Vacková
Podzim a podzimní rozhodnutí
Nevím, jestli to tak máte taky, ale já se jednou za čas dostanu do fáze, kdy mám všeho dost a začnu pálit mosty. Začíná to zcela nevinně. Na mě to padlo v období nemocenské. Byla jsem po operaci s očima a nemohla nic moc dělat a tak jsem buď poslouchala rádio a nebo přemýšlela. Výsledek byl jasný. odjedu do zahraničí! Oči se uzdravily, začaly vidět ostře a možná i víc a nápad nepřešel...
Viktorie Vacková
Laserová operace očí? Díkybohu za ni!
Jsou to už dva měsíce zpátky, kdy jsem začala uvažovat nad laserovou operací očí a jsou to už dva týdny, co mám nové očka. Člověk se rozhoduje dlouho, googluje vše možné, vybírá si kliniku a přitom samotný zákrok trvá "jen" 15 minut. Předem se omlouvám za neodbornost a výrazy, které používám, ale řídím se heslem, radši ani nevědět :-).
Viktorie Vacková
Paříž, město zamilovaných?
To tedy nevím, ale když se to říká... Paříž, před návštěvou Lyonu pro mě byla alfou a omegou Francie, ale názor na ni se změnil... Pro běžného turistu uspokojující záležitost, pro mě město zahlcené turisty, špinavé, ale i přes to všechno plné skvostů a útulných kavárniček.
Viktorie Vacková
Můj malý kanadský sen
Už je to nějaký pátek, kdy jsem odcestovala do Kanady, ale stále vzpomínám na nejlepší 2 měsíce života s úsměvem na rtech. V Kanadě máme rodinné přátele a když mi řekli, že bych mohla přilítnout, tak jsem přilítla. Bylo mi tehdy patnáct a dostat se do Kanady nebylo vůbec lehké - spousta formalit. Od pozvání, po souhlas rodičů, dokonce chtěli i doporučení učitele angličtiny a ředitele školy. Vše splněno, vízum jsem dostala a mohla odletět.
Viktorie Vacková
Balení, stěhování, nostalgie a možná i smutek
Každý z nás to už alespoň jednou zažil. Tu nenávidění hodnou věc v podobě stěhování. Ať už je to přes ulici, nebo do jiného města, či do jiné země, vždycky je to opruz...
Viktorie Vacková
Lucembursko, země malá rozlohou, velká duchem
Lucembursko, malá země ležící mezi Německem, Belgií a Francií. Jedna z nejbohatších zemí světa a jedna z nejmenších zemí v Evropě. Nebudu Vám zde říkat fakta, které Vám řekne i Google, spíš bych Vám nastínila tuto krásnou zemi a jak jinak než ze svého pohledu...
Viktorie Vacková
Workoholikem proti své vůli
Jde to vůbec? Já myslím že ano, jinak si svou situaci nedovedu vysvětlit. Ještě před rokem jsem si spokojeně chodila do práce hezky na krátký-dlouhý týden a volno proflákala, užívala. Ale co bylo, to bylo... Teď už můj režim práce jen ve dlouhý a nebo krátký týden zcela vymizel. V práci mám hodin pořád stejně, ale...
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 781x