Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Paříž, město zamilovaných?

1. 09. 2014 16:59:03
To tedy nevím, ale když se to říká... Paříž, před návštěvou Lyonu pro mě byla alfou a omegou Francie, ale názor na ni se změnil... Pro běžného turistu uspokojující záležitost, pro mě město zahlcené turisty, špinavé, ale i přes to všechno plné skvostů a útulných kavárniček.

Je září, konečně letíme. Pro cestu jsem zvolila společnost Air France, letenka pro jednoho nás vyšla cca za 3000,- korun, krása. Je ráno, v Praze prší, ale to nám nevadí, za chvilku už budeme o pár kilometrů dál. Jedeme v osvědčené dvojici - já a babička a bude to stát za to. Babička letí poprvé. Hned na Ruzyni ji vyděsí rychlost vzletu letadel, ale strach ji přejde hned po nástupu.

Let probíhal v poklidu, hned po přistání kupujeme lístky na metro a hurá směr centrum. Pařížské metro je rozsáhlé, ale nikoliv obtížné. Za necelou hodinu a s jedním přestupem dorazíme na Montmartre a začíná naše oblíbená část v každém městě - hledání hotelu. Ptáme se místních a jsme úspěšné, hotel je přímo před námi. Bydlíme v celkem divoké čtvrti plné přistěhovalců, ale jsme rázné ženy z Moravy a ničeho se nebojíme. V hotelu nám přidělí pokoj ve třetím patře - bez výtahu. Nevadí, bereme kufry a úzkou chodbičkou stoupáme nahoru, až skončíme u našich dveří. Otevíráme kartou, poprvé, podruhé, potřetí - nic. Hurá počtvrté se zadaří. Vpadneme do miniaturního pokojíku, kde se sotva vytočíme s kufry. Nepropadáme panice, že hotel vypadá jako hodinový, že kolem nás jsou lidé tmavší pleti a připadáme si jako v ghettu. Jsme na dovolené a tohle nás víceméně pobaví.

Vyrážíme pěšky do srdce Montmartru, na místní hřbitov. Je odpoledne, nikam daleko se nám nechce. Chodíme po hřbitově, je trochu pod mrakem a nad námi létají havrani, pro ponurou atmosféru hřbitova, den jak stvořený. Hřbitov jako takový nelze srovnat s našimi hřbitovy ani za mák. Mají je takové "promakanější" a vévodí tomu monstrózní hrobky, které jsou velikostně jako menší rodinné domky u nás... Po cestě z hřbitova si sedáme v kavárně. Dáváme si espresso a nefalšované Creme brulée, vždyť jsme přece ve Francii. Večer si nakoupíme bagetku, sýr, víno a uleháme do postele, čeká nás náročných pár dní.

Další den se vydáváme do víru velkoměsta a to rovnou na Eiffelovku. Nahoru nejdeme, protože ty fronty a peníze nám za to netojí. Z předchozích návštřěv vím, že nádherný výhled je ze Sacre Coeur a je zcela zdarma.Nicméně se jedeme projet lodí po Seině a vidíme téměř vše významné a končíme zase u Eiffelovy věže. Od Eiffelovky se vydáváme směrem k Invalidovně, Vítěznému náměstí, po Champs Élysées k Vítěznému oblouku a pak domů. Náročný den bych řekla.

Třetí den se chystáme do muzea a kam jinam než do slavného Louvru... Fronty až ven, zákaz nošení turistických tretek (s trikem I love Paris by vás asi vyhnali). Trpělivě vyčkáváme, až se dostáváme dovnitř. Na Louvre je třeba si vyčlenit tak měsíc času, za jeden den neprojdete ani třetinu. My se vydáváme do starověku a to konkrétně Egypt, Řecko a Řím. Prohlídka nám zabere několik hodin. Vyčerpané jdeme do obrazárny. Být v Louvru a nevidět Monu Lisu by byl hřích. Než ale dojdeme do obrazárny, začne houkat poplach a uzavírají se dveře. Jde cítit kouř. Panika se nekoná, lidé v klidu postupují ven. My také, ale ovšem za chvilku se vracíme, protože šlo o planý poplach a konečně ji spatříme. Celkem maličká.

Po návštěvě Louvru se vydáváme na další hřbitov, tentokrát na rozlehlejší Pére Lachaise, kde leží Edith Piaf. Drahou Edith hledáme skoro hodinu. Její hrob je celkem nenápadný. Při její velikosti bych čekala mega hrobku, nebo alspoň hrob s pořádnou sochou, ale nic takového se nekoná. Nevadí. Zastavíme se v kavárně a pomalu, ale jistě se blížíme k domovu. Večer si chvilku odpočineme a vyrážíme na noční Montmartre, Sacre Coeur, Moulin Rouge, Pigalle... Přes den je to krásné, ale v noci, to je pak jiný level :-).

Čtvrtý den nás čeká slavný Notre Dame a Saint Chapelle. po shlédnutí těchto dechberucích staveb se vydáváme do Latinské čtvrti směrem k Parthenonu a Lucemburským zahradám. Popravdě, tento den je pro mě nejhezčím. Latinská čtvrť se mi zdá jako jedno z nejčistších míst v Paříži. Líbily se mi zdejší trhy i celková atmosféra. Den završíme vLucemburských zahradách, kde se uvelebíme na lavičce s nejlepší zmrzlinou, kterou jsem kdy jedla a kávou. Říkám si, není nám fajn? Tohleto je život! Proč se lidi za něčím honí, zatěžují hypotékami a podobnými materiálními hloupostmi, když si pak nemohou vychutnat sílu okamžiku.

Poslední den nakupujeme dary. Nic velkého, pár sýrů, zmenšených Eiffelovek, klíčenky, šátky a jiné důležité věci. Stihly jsme toho hodně a jsme na sebe pyšné... Paříž je Paříž, ale město lásky si představuju jinak... tak snad zase příště :-).

Autor: Viktorie Vacková | pondělí 1.9.2014 16:59 | karma článku: 10.06 | přečteno: 516x

Další články blogera

Viktorie Vacková

Božská Sicílie

Tak a je to zase tady... Moje malá vnitřní krize, ve stylu: ach jo, chci někam jet! Pro tentokrát padla volba na Sicílii.

17.7.2017 v 11:50 | Karma článku: 16.00 | Přečteno: 648 | Diskuse

Viktorie Vacková

Roadtrip po Kanadě a USA

Vždycky, jak mám nějakou svou vnitřní krizi, vypadne ze mě i pár slušných nápadů. A tak se to stalo, že jsme v půlce srpna odlítli do Ameriky.

22.9.2016 v 19:55 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 456 | Diskuse

Viktorie Vacková

Cesta do Ameriky

Je to tady! Už nezbývá ani týden do odletu a já ještě nemám ani sbaleno, ale natěšená jsem řádně. Tuhle šílenost jsem si totiž plánovala usilovně 3 měsíce, neusilovně 13 let.

16.8.2016 v 15:18 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 533 | Diskuse

Viktorie Vacková

Novoroční předsevzetí aneb ve zdravém těle, zdravý duch

Skoro každý to tak nějak má. Řekne si: zhubnu, přestanu kouřit, pít a budu víc šetřit. Já donedávna nebyla jiná. Podtrženo sečteno, max. Týden a byla jsem tam, kde jsem byla.

13.1.2016 v 18:31 | Karma článku: 5.21 | Přečteno: 134 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Eva Štěpánková

Dočká se Praha také pořádné koncertní síně?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Iveta Klimečková

Pět základních typů žen podle kabelek

Znáte ten způsob zavěšení kabelky na vztyčeném předloktí? Pokud loket patří mladé dámě s pootevřenými rtíky, je to jaksi součástí image a pán bůh s námi a zlé pryč.

21.9.2017 v 22:47 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 312 | Diskuse

Petr Janák

Po hedvábné stezce

Hory neznají třídní rozdíly, protekci, vztek, nenávist, štěstí, lásku zkrátka nic. Jsou čisté, nahé. Proto na ně, tak rád jezdím. Přiblížit se jim aspoň na chvilku a poznat sám sebe. Ne nadarmo se říká, že hory ukáží charakter.

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 6.41 | Přečteno: 160 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 165 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 707
Mladá, neustále v pohybu, s hodně zájmy, o kterých bych Vám chtěla napsat


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.