Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Na otočku do Amsterdamu

Na konci roku jsem si dala předsevzetí, že dokud to půjde, chci cestovat všude možně po světě. Svůj slib letos dodržím a první destinací se stal Amsterdam. Od rodiny, od přátel, od známých, z internetu - samá chvála a nadšení. Co může člověka uchvátit na tomto místě? Je toho možná víc než si myslíte a některé věci pouhým okem nespatříte.

Je pátek, 17.4. a my vyrážíme na letiště. Letíme z Brna do Eindhovenu se společností Wizzair. Z Eindhovenu se potom přemisťujeme autobusem do Amsterdamu. V tu ránu mě Holandsko uštědří první dávku pozitivní energie a vytvoří skvělý první dojem. Pan řidič nás vítá a v průběhu cesty nevtíravě vypráví o Nizozemí, o coffee shopech, o městech a o vodě. Je to milé a člověk se hned těší na to, co uvidí.

V Amsterdamu jsme přibližně za 2 hodiny, vypravíme se do hostelu. Hostel má super polohu, do centra je to tramvají asi 15 min, ale jinak mě bydlení v hostelu nenadchlo vůbec. No jo, asi stárnu. Co člověk snesl ve 20, tak ve 26 už asi ne. Po vybalení věcí se vypravíme do centra. Jsou tam kolotoče! No prima, sedáme na řetízkáč, co nás vynese do 60 metrů a máme Amstr jak na dlani. Pak si dáváme typické jídlo frites with tartare (rozuměj velké hranolky s tatarkou) a pokračujeme bloumáním po městě. A jak tak jdeme, narazíme na coffee shop. Já osobně nepatřím mezi příznivce marihuany, ale tak když už jsme tady. :-) Zapadáme tedy do jednoho, kterého nám doporučil kapesní průvodce. Tlumená světla, pohodová hudba, usedáme a objednáváme si kolu a taky jointa. Moc se v nich nevyznám, ale prodávají tu několik druhů. S tabákem, bez tabáku. Bereme ten čistý bez tabáku. Jeden joint vyjde na 4,5 eura. A pak už to jede. Nejsem na marihuanu zvyklá, tak mám stav, kdy se cítím pomatená a dezorientovaná. Díkybohu to poleví po několika hodinách a díky tomu se mi dobře usne. Není mi z toho vysloveně zle, na jednu stranu se cítím fajn, na druhou mám pocit, že jsem se zmenšila na malou dušičku a někde bloudím. A tak první večer v Amstru je ve znamení kolotoče a coffee shopu. To nám to začalo.

Další den je poněkud plodnější na navštívená místa. Procházíme uličkami, kanály, kolem významných muzeí, přes náměstí. Všude je zeleň a taky plno květináčů s tulipány všech možných barev.  Po cestě občas sedneme na pivo, pravé holandské (ne není to Heineken), ale je mnohem silnější než u nás. Aby nám to nebylo líto, dáme ještě jeden coffee shop. Tím pádem mám dávku marihuany vyčerpanou minimálně na 5 let dopředu. Kolem muzea Anny Frankové projdeme několikrát, abychom spatřili točící se mega frontu. Ne díky, oželím zážitek a vyměním ho za jiný a to je procházka v prosluněných uličkách. Lidé kolem jezdí na kolech, občas na mě cinknou, když jim vejdu do cesty. Je jich tu vážně moc. Na kolech vozí nejen sebe, ale i děti, psy, nákupy a všechno možné, co se vejde do menšího či většího košíku. Ženy jezdí i v kostýmcích a s podpatky. Auto v této koncentraci kol a chodců mi přijde jako sebevražda, ale řidiči to zvládají a dokonce i s dávkou trpělivosti, nikdo netroubí a nikdo se tu nenervuje. V Praze si tohle fakt nedokážu představit. Vlastně jsem se zamýšlela několikrát nad tím, jak to všechno hezky funguje. Coffee shopy, marihuana, magic mushrooms, to všechno tu seženete a legálně. Pak je tu ještě prostituce (Red light street) na ulici. Mohlo by to být ideální město hříchů, ale není. I přesto je tu pořádek, lidi chodí do práce a žádné výstřelky tu nejsou. Když už jsem zmínila Red light street, tak jsem nevěřila, že takové místo existuje a že to je možné. A ono fakt jo. Prostitutky za výlohou, místy vás od nich dělí pár centimetrů a sklo. Všechny možné lidské rasy, váhové kategorie i věk. Každý si přijde na své. Jak se stmívá, spletenec uliček se stává divočejší a ženy otvírají mužům dvířka a pak se jen zatáhne závěs a je to :-). Ale nikde jinde ve městě jsem je neviděla. Nepohoršuje mě to, tady to tak nějak patří a každý dělá jak umí. Nejvíc mě pobavila prázdná výloha s cedulkou - office for rent / 80 Eur - day. To by šlo :-D.

Den číslo 3 je pro nás dnem návratu do Eindhovenu. Na Centraal station jsme s dostatečným předstihem a tak máme šanci se trochu porozhlédnout. Vlaky, vlaky, vlaky, tak trochu provesní deformace. Je tady jeden Thalys, jedno německé ICE a pak regionálky a vlaky IC. Hezký :-). Bezdomovců málo, nádraží čisté a přehledné. Když to tak sesumíruju. Jídlo, pití, jointy za přijatelné ceny. Ubytování - celkem drahé (nesrovnávám s ČR, ale rozhodně jsem platila méně v jiných evropských metropolích - tlačím slzu při vzpomínce na Athény za 25 eur za pokoj pro dva se snídaní v centru). Ale ono je to jedno, jsem toho názoru, že se to nesmí přepočítávat, že jednou je to dovolená. Co mi v hlavě zůstane navždy, jsou milí Holanďané, pohodová atmosféra, vůně jointů a cinkání kol. Přišlo mi, že se řídí hesly: Nech druhé žít a úsměv nikdy nikoho nezabil. A tak tu sedím v práci, rozjímám se nad tím vším a přemýšlím, že by stálo za to si tam vyzkoušet být déle než 3 noci :-).

V dohledné době mě čeká Řecko na 5 měsíců, v říjnu Brusel a milované Lucembursko a příští jaro bych ráda na Kanárské ostrovy nebo do Švédska, na Kubu, do Kanady, U.S.A. :-) Nepotřebuju mít majetek, stačí když si budu cestovat a poznávat nová místa. Ten zbytek, možná někdy :-).

Autor: Viktorie Vacková | úterý 21.4.2015 12:47 | karma článku: 21,33 | přečteno: 2537x
  • Další články autora

Viktorie Vacková

Florida - země slunce

Je září 2019, od rána jsem měla "den blbec" a v tom mi volá máma: "Viki, Standa s Kerry nás pozvali k sobě na Floridu!" A tímto se začíná psát naše dobrodružná cesta do USA.

1.7.2020 v 15:04 | Karma: 19,81 | Přečteno: 571x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Azory – ráj uprostřed Atlantiku

Uprostřed Atlantiku se nachází pár ostrovů a říká se jim Azory. Došla jsem k nim před pár lety náhodou při sledování pořadu Letecké katastrofy, kdy tam nouzově přistálo letadlo a bylo jasno, tam musím jet!

18.3.2018 v 11:53 | Karma: 16,51 | Přečteno: 710x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Zakynthos a Kefalonie

Tak a je to zase tady... Slečna Viktorie nedokáže chvilku posedět doma a tak sobě a babičce koupila dovolenou.

8.10.2017 v 13:32 | Karma: 17,33 | Přečteno: 981x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Božská Sicílie

Tak a je to zase tady... Moje malá vnitřní krize, ve stylu: ach jo, chci někam jet! Pro tentokrát padla volba na Sicílii.

17.7.2017 v 11:50 | Karma: 17,29 | Přečteno: 981x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Roadtrip po Kanadě a USA

Vždycky, jak mám nějakou svou vnitřní krizi, vypadne ze mě i pár slušných nápadů. A tak se to stalo, že jsme v půlce srpna odlítli do Ameriky.

22.9.2016 v 19:55 | Karma: 19,11 | Přečteno: 659x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Cesta do Ameriky

Je to tady! Už nezbývá ani týden do odletu a já ještě nemám ani sbaleno, ale natěšená jsem řádně. Tuhle šílenost jsem si totiž plánovala usilovně 3 měsíce, neusilovně 13 let.

16.8.2016 v 15:18 | Karma: 13,04 | Přečteno: 651x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Novoroční předsevzetí aneb ve zdravém těle, zdravý duch

Skoro každý to tak nějak má. Řekne si: zhubnu, přestanu kouřit, pít a budu víc šetřit. Já donedávna nebyla jiná. Podtrženo sečteno, max. Týden a byla jsem tam, kde jsem byla.

13.1.2016 v 18:31 | Karma: 7,11 | Přečteno: 152x | Diskuse| Ostatní

Viktorie Vacková

Na otočku na Rhodos

Rhodos. Určitě už jste o něm někdy slyšeli. Řecký ostrov, největší v Dódekánském souostroví, já si ho přejmenovala na veselý ráj.

30.11.2015 v 18:31 | Karma: 9,45 | Přečteno: 647x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Když máš 2 dny volna, auto a jsi v Řecku na Kosu

Omlouvám se, jsem lajdák a dlouho jsem nenapsala své postřehy z Řecka... Jsou to už 2 měsíce, co jsem se vrátila zpátky domů... Nejdřív to byly přivítačky, pak to byla dovolená, pak hledání práce, bydlení a prostě furt něco.

28.11.2015 v 20:00 | Karma: 12,38 | Přečteno: 1074x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Jdi za svým snem - průvodcování v Řecku, 3. část

Nisyros. Ještě jste o něm neslyšeli? Já taky moc ne, vlastně do té doby, než jsem začala provázet turisty na výletech po Kosu a okolních ostrovech. Nisyros si mě okamžitě získal.

6.7.2015 v 20:14 | Karma: 12,38 | Přečteno: 588x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Jdi za svým snem - průvodcování v Řecku, 2. část

Je tomu už pár měsíců, co jsem se rozhodla opustit všechno a všechny a vydat se vstříc novému životu, životu v Řecku, prozatím na pár měsíců, ale nikdy neříkej nikdy. Dostala jsem práci průvodkyně v Řecku.

1.6.2015 v 15:43 | Karma: 15,75 | Přečteno: 1101x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Jdi za svým snem - průvodcování v Řecku

Je to necelý rok, kdy jsem se rozhodla opustit sedavou práci, která už mě tak trochu přestala těšit a naplňovat. Začalo to loňskou dovolenou v Řecku, kdy jsem pochopila, že tohle není život, co jsem si vysnila. Následovalo přemýšlení, které mě dohnalo do průvodcovských zkoušek, operace očí a hledání nové práce. Soustředila jsem se na velké cestovky a ono v lednu nakonec vyšel pohovor v jedné z mých favorizovaných a dostala jsem práci - průvodkyně na řeckém ostrově Kos.

15.3.2015 v 15:58 | Karma: 20,18 | Přečteno: 1118x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Podzim a podzimní rozhodnutí

Nevím, jestli to tak máte taky, ale já se jednou za čas dostanu do fáze, kdy mám všeho dost a začnu pálit mosty. Začíná to zcela nevinně. Na mě to padlo v období nemocenské. Byla jsem po operaci s očima a nemohla nic moc dělat a tak jsem buď poslouchala rádio a nebo přemýšlela. Výsledek byl jasný. odjedu do zahraničí! Oči se uzdravily, začaly vidět ostře a možná i víc a nápad nepřešel...

27.10.2014 v 13:58 | Karma: 6,99 | Přečteno: 273x | Diskuse| Ostatní

Viktorie Vacková

Laserová operace očí? Díkybohu za ni!

Jsou to už dva měsíce zpátky, kdy jsem začala uvažovat nad laserovou operací očí a jsou to už dva týdny, co mám nové očka. Člověk se rozhoduje dlouho, googluje vše možné, vybírá si kliniku a přitom samotný zákrok trvá "jen" 15 minut. Předem se omlouvám za neodbornost a výrazy, které používám, ale řídím se heslem, radši ani nevědět :-).

7.10.2014 v 8:56 | Karma: 15,11 | Přečteno: 822x | Diskuse| Ostatní

Viktorie Vacková

Paříž, město zamilovaných?

To tedy nevím, ale když se to říká... Paříž, před návštěvou Lyonu pro mě byla alfou a omegou Francie, ale názor na ni se změnil... Pro běžného turistu uspokojující záležitost, pro mě město zahlcené turisty, špinavé, ale i přes to všechno plné skvostů a útulných kavárniček.

1.9.2014 v 16:59 | Karma: 11,10 | Přečteno: 555x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Můj malý kanadský sen

Už je to nějaký pátek, kdy jsem odcestovala do Kanady, ale stále vzpomínám na nejlepší 2 měsíce života s úsměvem na rtech. V Kanadě máme rodinné přátele a když mi řekli, že bych mohla přilítnout, tak jsem přilítla. Bylo mi tehdy patnáct a dostat se do Kanady nebylo vůbec lehké - spousta formalit. Od pozvání, po souhlas rodičů, dokonce chtěli i doporučení učitele angličtiny a ředitele školy. Vše splněno, vízum jsem dostala a mohla odletět.

29.8.2014 v 12:33 | Karma: 17,10 | Přečteno: 852x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Balení, stěhování, nostalgie a možná i smutek

Každý z nás to už alespoň jednou zažil. Tu nenávidění hodnou věc v podobě stěhování. Ať už je to přes ulici, nebo do jiného města, či do jiné země, vždycky je to opruz...

28.8.2014 v 17:37 | Karma: 6,76 | Přečteno: 536x | Diskuse| Ostatní

Viktorie Vacková

Ďura světa v každém směru

...co si myslíš na to seru... Znáte tu písničku od Jarka Nohavici? Vždycky jak ji slyším, vybaví se mi má rodná hrouda. Kdo by neznal Bruntál. Město opředené legendami, proslavené zubatými žábami, bahnem, vtipy o dírách, závodem silážní střela a drsnými lidmi.

25.8.2014 v 9:57 | Karma: 12,14 | Přečteno: 645x | Diskuse| Společnost

Viktorie Vacková

Lucembursko, země malá rozlohou, velká duchem

Lucembursko, malá země ležící mezi Německem, Belgií a Francií. Jedna z nejbohatších zemí světa a jedna z nejmenších zemí v Evropě. Nebudu Vám zde říkat fakta, které Vám řekne i Google, spíš bych Vám nastínila tuto krásnou zemi a jak jinak než ze svého pohledu...

17.8.2014 v 13:57 | Karma: 11,46 | Přečteno: 615x | Diskuse| Cestování

Viktorie Vacková

Workoholikem proti své vůli

Jde to vůbec? Já myslím že ano, jinak si svou situaci nedovedu vysvětlit. Ještě před rokem jsem si spokojeně chodila do práce hezky na krátký-dlouhý týden a volno proflákala, užívala. Ale co bylo, to bylo... Teď už můj režim práce jen ve dlouhý a nebo krátký týden zcela vymizel. V práci mám hodin pořád stejně, ale...

17.8.2014 v 8:24 | Karma: 7,69 | Přečteno: 387x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 26
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 781x
Mladá, neustále v pohybu, s hodně zájmy, o kterých bych Vám chtěla napsat

Seznam rubrik